O nás


Příběh firmy

Naše cesta. Historie firmy a zakladatele

Japet studio příběh firmy

Příběh firmy

Historie, současnost i budoucnost

Jmenuji se Janáček Petr a bydlím v šumavském městečku Volary. V roce 2011 jsem začal podnikat a založil společnost Japet studio. Páni, to zní, že? Ne ne ne je to úplně jinak. A v tomto příběhu se dozvíte jak to bylo. Budu vám vyprávět nejen příběh mojí firmy ale i ten svůj, protože to spolu souvisí.

Chci vám přiblížit co vše předcházelo založení, proč jsem začal, kdy to bylo těžké. A nebo naopak kdy jsem něco vybojoval, co mne motivovalo ale i to jaké byli mé sny a přání.

Všichni co si to přečtou budou vědět kdo jsme a co jsme zažily.

Na někoho to může být trošku delší čtení. Takže se pohodlně usaďte a jdeme na to.

Fotka Janáček Petr

1998

Temný svět webových firem

Co ovlivnilo založení firmy

V tomto roce jsem přemýšlel, že bych si mohl začít podnikat. Hodně lidí začínalo v této době podnikat, tak proč bych to taky nezkusil. Napadlo mě si zařídit zámečnickou dílnu a tak jsem si vše začal postupně připravovat a plánovat. Do příprav jsem mimo jiné, zahrnul také webovou stránku. Málo kdo ji tenkrát měl ale mně to přišlo strašně cool ji mít. Problém byl, že jsem to neuměl a skoro nic jsem o tom nevěděl.

Začal jsem hledat kdo by mi web udělal. Hodně IT firem mne rovnou odmítlo, protože weby nedělaly a neměly ani oni sami web. Takže nebylo moc dostupných informací čim se vlastně zabývají. Ale i přesto se mi podařilo, kontaktovat postupně několik firem.

Konkurence

Byla to katastrofa.

Podnikatelské problémy
Práce, komunikace a zejména přístup k zákazníkovy těch firem byl strašný. Vůbec se mi to nelíbilo s nimi jednat a cokoliv řešit okolo mého webu a ani jsem neměl dobrý pocit z jejich práce. Komunikace minimální a často se jim nešlo vůbec dovolat. Z mého pohledu to působilo jakoby si říkali
„hlavně rychle zaplať a mi ti za dva dny něco předhodíme a ty s tím musíš být spokojený“.

Tak jsem se zeptal jestli by bylo možné osobní setkání, kde by jsme vše domluvily. "Jste se zbláznil na tohle nemáme čas a ani prostory" mi tehdy řekli.

Možnosti úprav v návrhu a věci které se mi nelíbily nebyli možné nebo hodně neochotně přijaté ale nakonec stejně nezapracované. A podle toho taky ta práce vypadala, co jsem viděl v jejich návrhu práce opravdu nestála za moc. Barvy webu jako starý, sepraný, zatuchlý koberec, a příšerně nepřehledné. A ve chvíli kdy to vypadalo jako boj z větrnými mlýny jsem snažení aby mi někdo vytvořil web ukončil. Takto jsem si to absolutně nepředstavoval.

Byl jsem jak Alenka v říši divů, hodně naštvaný, udivený, zklamaný a sám pro sebe jsem si často brblal.

Jak může, takhle někdo podnikat a procházet mu to u zákazníků?
Jak vůbec, tímto stylem mohou vydělávat peníze?
Vždyť takhle okrádají lidi jen o peníze.

Když chceš něco udělat pořádně, udělej si to sám

Vytvořil jsem první webovou stránku

Po zkušenostech s jinými firmami na tvorbu webu jsem byl zklamaný a naštvaný především sám na sebe, protože jsem byl odkázaný na nějakého lumpa který chce za mně vyrazit jen prachy. A vůbec ho nezajímají moje potřeby Tak jsem si položil v lese na houbách otázku.

Jak sakra může být těžký vytvořit web?

Začal jsem si zjišťovat informace a zkoušet si různé prvky které jsem se naučil. Úplně jsem tomu propadl protože jsem poprvé v životě něco vytvářel a zároveň jsem to hned viděl v prohlížeči. Byla to bomba, jako když mi někdo vlije novou krev do mozku a stalo se to na dalších 23 let náplní veškerého volného času, i za pomoci několika mých přátel jsem se začal učit a zkoušet.

Jako první web jsem vytvořil návrh pro svou hypotetickou firmu A vyzkoušel si jí dát na internet.

Tvorba webových stránek

2001

Rána z čistého nebe

Den kdy jsem zemřel a znovu se narodil

Jednoho dne jsem jel do práce a probudil se v nemocnici, to je vše co si pamatuji, všechno ostatní co vím mi řekli. Řekli mi že jsem s dodávkou ve 130 km rychlosti asi usnul, nebo nevěnoval pozornost a čelně naboural do odstaveného, neosvětleného návěsu na silnici. Museli mne oživovat a vystříhat z auta. Stalo se to v pondělí a já se probudil až ve čtvrtek. Mým rodičům a manželce řekli, že to na 80% nepřežiju. Nebudu popisovat detaily ale každý si asi dokáže představit jak jsem vypadal, když mi motor přerazil obě nohy a místo spolujezdce tam prostě nebylo.

Tento boj jsem vyhrál a začal jsem asi přemýšlet o vyšším poslání, když si na to tak vzpomenu zpětně. Ale přišly následky a ještě jsme z toho nebyli venku. Naopak začaly nervy, zoufalství a bezmoc.

Kdykoliv mám možnost, tak poděkuji
I ve svém příběhu chci poděkovat všem hasičům a lékařům a sestřičkám ale hlavně, záchranářům za záchranu mého života. Nesmírně si toho vážím a nikdy nebudu moct projevit dost díků. Dal jsem si tenkrát slib, že svůj život nepromarním a něco se pokusím změnit, či něco ze sebe dám. Tak a na tom se snažím pracovat.

... až na dno

Slýchával jsem, že lze strašně rychle spadnout na dno ale dokud to člověk nezažije tak tomu věří tak nějak napůl. No byl to sešup s jakou rychlostí jsme spadli na dno. Byli jsme téměř bez peněz a byli dny kdy jsme okrajovali plesnivý chleba. A ten zoufalý pocit, že s tím aktuálně nemůžu nic dělat byl skoro k zbláznění. Ležíte zlámaný, bolavý, s titanovými výztužemi v nohou a nemůžete s tím dělat vůbec nic.
Pomoc ve zdraví
„nezáleží na tom, kolikrát spadnete ale na tom, kolikrát se dokážete zvednout“

Když jsem si to vybojoval, teď to nevzdám

Začal jsem přemýšlet co s tím jde dělat. No bylo to hodně těžké, opravdu hodně.

V tuto dobu jsem ani neměl počítač, vše jsem prodal aby jsme měli peníze. Hledal jsem čím podpořit můj projekt i když nemám peníze a počítač. Měl jsem čas a léčil se a tak jsem šel při léčbě která trvala skoro jeden a pul roku, studovat na ekonomickou školu. Do toho pak nutně přibylo i zaměstnání a tak šel čas a já se jen učil, sbíral zkušenosti a hlavně pracoval tak jak mi tělo dovolilo.

V tuto dobu jsem měl i dvě špatně placená zaměstnání najednou. Ráno do práce a odpoledne na přivýdělek kde jsem si vydělal 100 až 150 korun za 5 hodin podle momentální nálady majitele firmy. Protože se nám narodil syn a měli jsme spoustu dluhů musel jsem. Zatnul jsem zuby a dřel a platil a platil.

Příběh firmy

2011

První velký projekt

Vedl jsem svůj první tým

Herní server

Učil jsem se dělat webové stránky a zkoušel různé technologie a občas si zahrál nějakou hru. A pak mi to došlo, nechci hrát hry je to ztráta času, chci něco tvořit a o něco se starat. A tak mne napadlo, že si udělám vlastní herní freeserver na hru kterou jsem v té době hrál. Začal jsem pracovat na technických požadavcích ke hře ale i na její propagaci. Měl jsem přeci ekonomickou školu zaměřenou na marketing, tak proč to nevyužít. Trochu PR se vždy hodí.

Vytvořily jsme herní webovou stránku, databáze a vše co k tomu bylo potřeba. Začaly se ke mně přidávat lidi kteří měli zájem na spolupráci při tvorbě serveru no nakonec nás byl sedmi členný tým. A já tak vedl svůj první tým lidí s kterými jsme pracovali na údržbě serveru a tvorbě obsahu herního serveru s názvem HolidayRO pro hráče.

Webová stránka se lidem líbila a začali mi i psát známý a lidi se hry jestli bych pro ně taky nevytvořil webovou stránku a tak jsem to jako svůj koníček občas udělal i nějaký ten web. Hodně lidí si všimlo že skoro nic jiného nedělám a začali se mně ptát "hele ty se tím živíš? Děláš taky něco jiného? Vždyť jsi tu pořád." ale já normálně pracoval a chodil do zaměstnání. A tady mne poprvé napadlo, že bych v tom mohl začít podnikat když už si lidi myslí, že podnikám.

Cesta za snem

Založení Japet studia

Vždy jsem uměl opravovat různé věci, vždyť jsem vyučený zámečník. Taky mne zajímaly počítače a protože jsem si stavěl počítače nejen pro sebe ale i pro kamarády. Dost často ke mne chodily i jiní lidé jestli bych jim neopravil počítač. Tak jsem se rozhodl, že budu podnikat ale radši jen při zaměstnání. A tak jsem si nechat udělat živnostenský list a založil živnost. Pojmenoval ji podle svého jména Japet a protože doména byla obsazena přidal jsem studio. A tak vzniklo Japet studio. Není to zatím společnost, je to moje firma.

Dílna, servis i kancelář byla v rohu našeho obýváku

No docela často i přes roh ...

Tenkrát to fungovalo tak, že mi zákazník zavolal a já jsem k němu přijel a přivezl si jeho rozbitý počítač domu a když jsem ho spravil. Tak jsem jim ho zase přivezl a zapojil. Byli chvíle kdy jsem měl v našem obývacím pokoji i osm počítačů najednou. Začalo to být neúnosné a nutně jsem se potřeboval zvětšit.
Kultura firmy

2015

Podnikání

Zvětšujeme se

A tak jsem si pronajal prostor v našem panelovém domě kde jsem v jedné části začal budovat zázemí pro opravy počítačů ale také to byla modelářská dílna pro mé koníčky. Svařil jsem stoly a vyrobil poličky a regály. Něco málo nakoupil. A bylo to funkční.

Protože jsem v té době ukončil zaměstnání. Řekl jsem si, že zatím nic jiného hledat nebudu a zkusím jen podnikat.

Ale ejhle.
Startup

Začalo to drhnout a nevydělávat

Podnikání při práci sice něco vydělávalo ale pro dlouhodobý a pravidelný výdělek v malém tří tisícovém šumavském městečku to bylo málo.
A zákazníků na opravy počítačů začalo ubývat. Tak jsem začal do opravy brát všechno. Prostě kdo přišel tomu jsem pro něj opravil co chtěl. Začalo to opravami mobilů pak lidi začali nosit fotoaparáty a když už chodily s televizemi začal jsem si říkat jestli je to vůbec nějaký přínos. No nebyl.

Musel jsem začít přemýšlet a zkoumat proč to vadne ale nebylo moc času, protože peníze rodině docházely, musel jsem do práce a podnikat jen při práci.

Že jsem musel zpět do práce a podnikání jsem odsunul zas do stavu při zaměstnání, mne psychicky dost ničilo. Podnikat jen při zaměstnání mi přišlo, tak jako když podnikám na 40% a já jsem do toho chtěl dát všechno. Ale. Ráno ve čtyři do práce, 70 km tam a ve tři hodiny zas 70 km zpět. Příjezd domu někdy ve čtyři až v pět odpoledne. Takže mne to ničilo taky fyzicky, a z unaveného těla stěží dostanete kvalitní myšlenku a nápad. Několik let to ale nebylo možné věnovat se pouze podnikání. Z důvodu ekonomické situace rodiny.
PC servis
„ Nikdy jsem se při nezdarech a překážkách nelitoval, vždycky jsem se zakousl a něco dělal jinak když to nešlo, a nebo tvrději pracoval. Vždycky jsem se ale poučil z chyb a nebo se něco nového naučil a šel dál.“

2020

Odpoutaný z řetězu

Poslední kapka

Pracovali jsme z manželkou v Německu a podnikali při zaměstnání ale opravdu jen když byl čas a síla. A přišli problémy s korona virem. Zavřeli nás na 30 dní do Německa a když zpět otevřela vláda hranice, začalo v práci peklo. Zaměstnavateli docházela práce a potřeboval se zbavit lidí. Tak dělal vše proto, aby jsme odešli sami. Pořád do toho byli všelijaké omezení naší nebo Německou vládou, kdy jsme na hranicích strávily i 3 hodiny. Prostě už to na nás začalo být tak neunosné, že jsme si řekli, a dost, končíme.

Už nikdy víc nebudu marnit svůj čas

Řekl jsem si už nebudu pracovat jako zaměstnanec pro někoho jiného a věnovat mu tak svůj čas, energii, snahu. Protože když pro nějakého zaměstnavatele pracuji a on si mé práce neváží. Nebo pro něj udělám skoro nemožné a nemyslitelné, jakože necháme doma syna samotného s babičkou a na 30 dni prostě zmizíme kuli práci. A on jediné co udělá, že se k nám zachová, tak jak se zachoval. Proto už dost a už nikdy víc.

Musíme prostě vymyslet něco jiného. Ale co? Ty opravy počítačů kterých bylo pár za rok, nás tady neuživí no a co teď ? ...jak dál?

Při všech mých prohrách při mne stála

okamžik který mi změnil život

V roce 1996 jsem udělal skvělou věc. Oženil jsme se s úžasnou ženou. Která stála vždy při mně i ve chvílích kdy se mi nevedlo.
A v tom momentě kdy jsem si říkal co dál mi moje žena řekla "no a co kdyby jsi přestal ty weby dělat jen jako koníček ale začal se tím taky živit stejně to děláš pořád už několik let. Já ti budu dělat učetnictví a o peníze nemusíš mít strach normálně budu ještě chodit do práce aby jsme měli každý měsíc jistotu peněz. Ty si v klidu podnikej, vezmi si k sobě syna když se zajímá o grafiku animace a 3D design, tak ho taky zapojíme".
A tak se z mojí firmy, stala firma rodinná.

rodina
příběh firmy

Přebudování celé firmy

No a v roce 2020 jsem přidal do svého podnikání tvorbu a vývoj webových stránek, design a všechny služby co k tomu patří a udělal jsem z toho spolu s marketingem svou prioritu. A opravy počítačů odsunul na vedlejší kolej.
Bylo to jako sen. Žádná jiná práce, prostě jen to co dělám nejradši a nic jiného okolo.

Buduji firmu skoro od nuly a mám z toho obrovskou radost.

Hodnocení zda jde o úspěch v tomto podnikání na to je brzy ale práce je dost. Ale posoudit to pro mne bude dost složitý asi vždy. Protože jsem (jak tvrdí moje okolí) na sebe až moc přísný a mám vysoké cíle a nároky především na sebe Takže jsem z něčím málokdy spokojený ale když spokojený jsem stojí to prý za to.

A pak jsou lidi kteří říkají, že si stavím vzdušné zámky a těžko na to dosáhnu. Já to tak nevidím a stále bojuji abych uspěl. Jsem na sebe náročný protože, chci vysokou kvalitu ve všem co pro lidi dělám. Samozřejmě za to taky chci svůj podíl, to je v obchodu přeci samozřejmostí, že nic není zadarmo.

Proč jsem založil tuto firmu? Co je podstatou mého podnikání?

Když si položím otázku co mě k tomu vedlo a půjdu opravdu do hloubky sebe a mé mysli a zapřemýšlím o tom.

Snažíme se, změnit svět a pomáhat lidem nejen nastartovat jejich podnikání ale i pomáhat těm, kteří už podnikají.
Přejeme si, aby nejen na Českém internetu nebylo tolik starých a špatných webů.
Chceme, aby hodně webů bylo přizpůsobených všem moderním zařízením.
V minulosti jsem se setkal s firmami které nepracovali ve prospěch zákazníka ale pro svůj. A mi se proto snažíme, ukázat zákazníkům, že to jde dělat lépe.

Náš odkaz a dlouhodobý projekt
Chceme pomáhat postiženým lidem. Náš cíl je aby lidé s jakýmkoliv postižením a vadou, mohli používat a využívat prostředí internetu. Protože mnohdy klasická přístupnost prostě nestačí.

Závěrem mohu jen říct,

že bez podpory a tolerance své rodiny, bych nikdy nemohl začít dělat pouze to co mně baví. Když dosáhnete svého prvního snu, potom je svět na chvíli zase o něco hezčí. A otevřou se před vámi nové výzvy.
Snad se vám náš a zároveň můj příběh líbil. Nebo byl pro vás v nějakém směru inspirací či poučením.

V budoucnu se třeba stanete obchodními partnery či budete našim zákazníkem a nebo se jen někdy, někde potkáme. Teď už víte kdo jsme, co jsme zažily a proč děláme to co děláme.

S pozdravem a přáním zdraví i úspěchů, nejen v obchodu a podnikání, ale i v životě.

Janáček Petr